Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“ Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc. (J 13,27.30)
Jidáš se připojil k učedníkům Pána Ježíše. Následoval ho a byl přítomen událostem i jeho zázrakům. Být s Pánem Ježíšem muselo být úžasné! Učedníci s ním byli pevně spjati. Kdybychom je pozorovali, asi bychom vůbec nedokázali odhadnout, který z nich ho jednou zradí. To, co bylo u Jidáše jinak, se odehrávalo v srdci.
Hospodin již na začátku řekl: „Každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý.“ (Gn 8,21b) Také čteme, že „Kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí.“ (Př 28,14b) nebo „Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.“ (2Pa 12,14) „Toto praví Hospodin: ‚Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina.‘“ (Jr 17,5) „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mt 6,21)
Zdá se, že nemáme žádnou šanci, satan se do našeho srdce dostane velmi lehce. Využije k tomu naše poklady, naši pýchu, zranění. Ale Bůh zná způsob záchrany: „Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim je do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.“ (Jr 1,33) „Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.“ (Př 23,26)
A teď můžeme zavolat: „Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.“ (Ž 51,12) „A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Fp 4,7)
Ester Kvasňovská (Brno)