Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své. (1Pt 2,9)
Základní pravdy Písma sv. poznáváme snadno podle častého opakování a rozmanitosti vyjádření. Ústřední zvěst evangelia, tj. základní pravdy o spasení člověka se neustále vracejí. Nacházíme je v nejrůznějších souvislostech, ilustracích. Jsou mnohotvárně opisovány a rozmanitě vyjadřovány. To proto, že jde o skutečnosti příliš hlubokého významu a dosahu, než aby se daly vyjádřit jednoduchou definicí. V opakovaném a různotvárném osvědčování spásného díla se zjevuje jeho bohatství. To platí zejména o „znovuzrození“ či „novém rodu“ skrze živé Slovo Boží. Opětovně se potvrzuje, že nejde o dílo člověka, ale o dílo živého Boha skrze jeho tvůrčí slovo. (Obdoba díla stvoření!) Obrácení, pokání, spasení, vykoupení, probuzení z „mrtvých“, vyvolení, povolání, nové stvoření, život věčný, omilostnění, ospravedlnění, odpuštění, smíření a podobné výrazy jsou různé stránky jedné veliké skutečnosti, totiž návratu člověka k Bohu a napravení všech životních vztahů, zejména k Bohu Stvořiteli, Spasiteli i Soudci. Každý z těchto pojmů vyjadřuje něco ze skutečnosti, že Bůh v Kristu Ježíši přišel na svět, aby hříšné spasil. Není jiné cesty pro bloudící duši, není jiného základu, jiné opory, než které položil Bůh sám. Boží cesta spasení, ač lidmi zavrhována, zůstává neměnná a přetrvá všechny fáze lidských pokusů o „spásu světa“. Základ, „v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben“.
Ervín Kubalík (SŽ 1968)
