Ale jakž ten, kterýž vás povolal, svatý jest, i vy svatí ve všem obcování buďte. (1Pt 1,15)
Svatí buďte! Rozvedeme-li tuto výzvu, znamená to. „Buďte jako Bůh!“ Kdysi z úst Pokušitele to znělo nesmírně lákavě: „Budete jako bohové.“ Člověk chce dosáhnout velikosti, dokonalosti, slávy, moci. Chce být svým pánem, dlouho - ba věčně žít, alespoň ve svém díle, ve vzpomínkách svých potomků atd. Ale víme, že toho nedosahuje, protože jde za „božstvím“ tohoto porušeného světa. Bůh není ve vědění, není v myšlení, není v kosmu, tj. v hmotném stvoření. Bůh je Pravda. Tuto pravdu okusíme jen tehdy, budeme-li pravdu žít. Bůh je Světlo, které svítí v srdcích těch, kdo se před ním neskrývají. Bůh je Duch, jehož moc okouší ti, kdo přijali Pána Ježíše jako svého Spasitele a jsou proměňováni jeho mocí. Bůh je také svatý, tzn. nemá nic společného s nepravostí a je oddělen od jakékoli tmy. V nás tyto vlastnosti nejsou, ani jich nedosahujeme vlastní silou. Avšak Bůh sám ve své milosti zasáhl. Skrze oběť Pána Ježíše a prostřednictvím slova evangelia jsme byli povoláni k novému životu, který jest z Boha. V Kristu jsou všecky věci nové. Jím jsme vykoupeni od všelijaké marnosti, v níž jsme žili bez Krista. Nový život se pak projevuje v bratrské lásce, v lásce čistého srdce. To totiž patří k svatosti, bez níž žádný neuzří Pána. Bez účinné lásky jsme jen jako polní tráva, jejíž květ uvadne a spadne.
Ervín Kubalík (SŽ 1968)
