Jakmile svou moc upevnil, jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil a zpronevěřil Hospodinu, svému Bohu. Vstoupil do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři. (2Pa 26,16)
Přestože Uzijáš v šestnácti letech pokorně žádal o to, aby více rozuměl Bohu, stalo se mu, co se stává mocným tohoto světa. Co to bylo? Písmo říká: „Jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil“. Rozhodl se pálit kadidlo, ačkoli nebyl knězem. Když pak ve své troufalosti a zkaženosti začal běsnit proti kněžím, kteří mu v tom přišli zabránit, vyrazilo mu na čele malomocenství. Tak se stal nábožensky i společensky nepřijatelným pro další vládu.
Možná se stává i nám, kteří jsme přijali Krista, že i naše srdce po letech okorá, přestože ústa navenek velebí Boha. A oprýskaní svými životními úspěchy a vlastní sebestředností přistupujeme k Večeři Páně, aniž bychom vnímali oněch pomyslných osmdesát kněží za sebou.
Zkoumejme svá srdce a s pokorou čiňme to, co nám Bůh dal do vínku. Nechť domýšlivost a troufalost, kterou každý někde máme, nezakryje vřelé srdce plné Boha.
Karel Kučera (Kraslice)
