Hledejte Hospodina a jeho sílu, ustavičně vyhledávejte jeho tvář. Pamatujte na jeho obdivuhodné činy, které učinil, na jeho divy a rozsudky jeho úst. (1Pa 16,11-12; ČSP)
Přečetli jsme úryvek z chvalozpěvu Asafa a jeho bratrů, který zpívali při přenesení archy úmluvy do Jeruzaléma na počátku Davidovy vlády. Tato událost byla pro tehdejší Hospodinovy vyznavače událostí, kterou bychom možná nazvali konec počátku Davidovy vlády, kterou Židé považují za zlatý věk jejich dějin.
Z textu jsem pochopil, že tento chvalozpěv nebyl zpíván jen při této příležitosti, ale stal se součástí jejich služeb Hospodinu. Byla to slova, která si opakovali pravidelně. My nejsme Židé, ale jsme „naroubovaná oliva“ a David je také naším králem. Je to text určený pro nás.
Chybí nám síla? Hledejme ji u Hospodina. Chybí nám moudrost? Hledejme jeho tvář. Je to tak jednoduché, a přitom tak těžké.
Kolem nás je tolik lidské moudrosti a je tak lákavá. Boží moudrost jako by byla jen jednou z mnoha, podobně Bible je jedna z mnoha knih. Ale není. Boží slovo v Bibli přináší život. Není to otázka důkazu nebo lidské logiky. Je to otázka víry, která vyrůstá z poznávání Hospodinových činů. Kladu si otázku –
