Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všed jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (Žd 9,12)
Protože Bůh je věčný zdroj všeho, i vykoupení, připravené jeho Synem Ježíšem, je věčné. Jsi vykoupen na věky a ne na čas. V tom je sláva a velikost našeho vykoupení, že je platné na věčné časy. Z takového daru Božího máme příčinu se radovat a veselit. I rozbolestněná Marta byla potěšena v zármutku nad zemřelým bratrem, když ji Pán ujistil že „kdož věří v Něho, neumře na věky.“ Jak dokonalé je spasení Kristovo, když ani čas nemůže Jeho trvání omezit. Však to také dokonalého Spasitele mnoho stálo, aby připravil věčné vykoupení. A touto jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž jsou touto obětí posvěceni.
Proto važme si tohoto věčného vykoupení a buďme za ně denně vděčni Bohu. Bojme se je ztratit. Mějme je na zřeteli při každém svém počínání a hodnoťme je správně v poměru k tomu, co nám nabízí svět. Neboť jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstalo by již více oběti za hřích, ale hrozné očekávání soudu (Žd 10,26-27).
Cyril Burget (SŽ 1948)
