Nebo odplata za hřích je smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem. (Ř 6,23)
Věčný život je dar Boží z milosti. Neboť odplatou po právu za naše hříchy je smrt, ale darem Božím z milosti je život věčný, připravený Ježíšem Kristem, naším Pánem. Když mluvil Pán se Samaritánkou u studnice Jákobovy, řekl jí: „Kdybys ty znala ten dar Boží a kdo jest ten, který praví tobě: dej mi píti, ty bys prosila jej, a dal by tobě vody živé. Kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta bude v něm studnicí, vody prýštící se k životu věčnému.“ (J 4,10.14) Sláva Bohu za to, že nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Když má Syna, má život, a kdož nemá Syna, nemá života. Odsouzenec k smrti provazem dostal milost, změňující smrt za 20letý žalář. Když mu to ředitel věznice oznámil, omilostněný padl k jeho nohám a líbal mu boty. Co potom máme my učiniti požehnanému Spasiteli, který nám donesl milost místo věčné smrti? Zde je možno jenom děkovat a chválit a přinést Mu celé srdce, za kterým pak jde i mysl, rozum a ruce.
Cyril Burget (SŽ 1948)
