„Položíme za vás život!“ odpověděli jí ti muži. „Nesmíte ale naši úmluvu vyzradit. Až nám Hospodin dá tuto zem, zachováme se k tobě milosrdně a věrně.“ (Joz 2,14 B21)
Žena Rachab v Jerichu zachraňuje dva izraelské zvědy, protože je přesvědčena, že je posílá Bůh, ve kterého spontánně a opravdově uvěřila. Stala se tak příkladem čisté víry a ochoty být jeho služebnicí, aniž by s ním měla předchozí zkušenost.
Obě strany se k něčemu zavázaly. Rachab slíbila, že muže ukryje ve svém domě, a že je neprozradí, i když dobře věděla, že tím riskuje vlastní život. Také izraelští zvědové něco slíbili: „Položíme za vás život…“ A tak žena z Jericha pomáhá splnit misi nepřátel, ač ví, že se o tom může každou chvíli dozvědět král Jericha.
Když bylo později Jericho zničeno, byla Rachab zachráněna i s celou svou rodinou. Ona však nejednala jen pro vlastní prospěch nebo užitek své rodiny, ale především uvěřila ve zvláštní poslání Izraelských a jejich Boha. Přijala bez velkého přemýšlení nabídku milosti a její víra se projevila konkrétním činem. „Nevěstka Rachab vírou pokojně přijala špehy, a tak nezahynula s neposlušnými." (Žd 11,31; B21)
Přestože byla Rachab kněžkou pohanského náboženství, tzv. kultovní prostitutkou, Bůh si ji vybral jako svůj nástroj. Některým křesťanům to sice může být proti mysli, ale nezapomínejme, že nikdy nemůžeme pochopit hloubku Božího milosrdenství. Ano, na rozdíl od nás lidí svázaných předsudky Bůh mnohdy používá pro své dílo i ty, u kterých bychom to očekávali nejméně. Bůh může použít třeba i nemorální osoby, aby realizoval své záměry ve světě a ukázal, že právě tito lidé jej potřebují poznat a rozhodnout se. To platí i o Rachab, která je uvedena v Ježíšově rodokmenu.
Iva Hlavsová (Šumperk, Odbor sester)
