A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. (Zj 22, 17)
Pán Bůh, dávající Ducha prorokům, oznamuje svým služebníkům, co se má brzo stát. To, co nám dnes skrze své slovo říká je: „Hle přijdu brzo.“ Jak dalece s tím počítáme? Den Páně, den Jeho příchodu bude nečekaný, přijde jako přichází zloděj v noci, nečekaně, náhle, proto máme být připraveni. Bude to doba, kdy budou říkat: je pokoj, nic nehrozí. Doba, kdy na konci dnů přijdou ti, kteří žijí, jak se jim zachce a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod?“ (2Pt 3, 4), vždyť všechno zůstává tak, jak bylo od počátku stvoření.
My máme být synové světla a synové dne, bdít a být střízliví. Máme být těmi, o kterých je napsáno: „Blaze těm, kdo se drží proroctví této knihy.“ (Zj 22, 7) Máme zůstávat ve spravedlnosti, kterou jsme získali odpuštěním hříchů, setrvávat ve svatosti bez které nikdo nespatří Pána. „Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ (Zj 22, 17) To má být naše poselství, volání církve do našeho okolí, že je zde naděje, voda života, nový život v odpuštění hříchů skrze oběť Pána Ježíše. Naše poselství má také zahrnovat volání: „Amen, přijď Pane Ježíši!“ To bude mocným svědectvím pro mnohé v dnešní době. Očekávající, bdící a modlící se církev a její členové jsou mocným svědectvím, buďme tímto svědectvím. „Milost Pána Ježíše se všemi.“ (Zj 22, 21)
Václav Černík (Cheb 1)
