Smiluj se nade mnou, Panovníku, po celé dny k tobě volám. Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši, neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný. (Ž 86, 3–5)
Když píšeme e-mail, textovou zprávu nebo zprávu přes nějakou sociální síť, čekáme většinou rychlou odpověď. Pokud se adresát s odpovědí trošku zdrží, jsme celí nesví a hledáme důvody – zlobí se na mě, nechce se mnou mluvit, nezáleží mu na mně? A když odpověď dlouho nepřichází, někteří se rozzlobí a s dotyčným už do budoucna nechtějí mít nic společného – když se mnou nekomunikuje, tak s ním taky nebudu mluvit! Jiným je ale jasné, že adresát má zřejmě důležité důvody, proč neodpoví hned. Znají ho z předchozích vlastních zkušeností, ví, že nedělá věci jen tak, a že v pravý čas vždy odpověď pošle. Nebojí se ale také připomenout se mu, že na odpověď od něj stále čekají.
Rychlost modlitby je nesrovnatelně větší než rychlost zprávy přes jakékoliv sociální sítě. Ještě, než ji vyslovíme, tak Pán Bůh už ví, zač se chceme modlit. Přesto někdy odpověď na modlitbu nepřichází stejně rychle. Z Davidových slov je jasné, že se modlí k Bohu, kterého dobře zná. Má zkušenost s tím, jak Pán Bůh jedná. Vyznává, jaký Bůh je, a tím Jeho charakter připomíná i sám sobě. Bůh je panovník, je dobrý, nabízí odpuštění, není mu rovného, je slitovný, milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný, věrný. Po Boží nabídce však musíme sáhnout. David neváhá a vytrvale volá k Bohu po celé dny. Je si jist tím, že vytrvá-li, Pán Bůh mu odpoví.
Pokud jsi vzdal nějakou konkrétní modlitbu jen proto, že jsi dlouho nedostával odpověď, běž s ní znovu před Boží tvář. Možná tentokrát přijde odpověď rychleji, ale možná se budeš modlit dny, týdny, měsíce či roky. Nevzdávej to však. Vytrvej. Připomínej si spolu s Davidem, jaký Pán Bůh je, a buď si jako David jist, že voláš-li k Bohu, on ti odpoví (Ž 86, 7).
Martina Stavjaníková (Zlín)
