Slyšte toto slovo, které Hospodin promluvil proti vám, synové Izraele, proti celé čeledi, kterou jsem vyvedl z egyptské země: Pouze vás jsem poznal ze všech čeledí země, proto vás navštívím s trestem za všechny vaše viny. (Am 3,1-2)
Třetí kapitola proroka Ámose začíná připomenutím jedinečného vztahu mezi Hospodinem a Izraelem, založeného na Božím svrchovaném vyvolení a smlouvě: „Pouze vás jsem poznal ze všech čeledí země“ (v. 2). Toto privilegované postavení však s sebou nese větší odpovědnost.
Prorok pokládá řečnické otázky, z nichž každá ilustruje vztah příčiny a následku. „Cožpak půjdou dva spolu, aniž by se dohodli? Cožpak zařve lev v houštině, když nemá kořist? Cožpak padne pták do pasti na zemi, když na něj není léčka? Cožpak vyskočí past ze země, když nic nepolapila? Zdalipak se zatroubí na beraní roh ve městě a lid se netřese?“ Otázky nás vedou k závěru, že katastrofa přišla na Izrael jako přímý důsledek jeho hříchů a neposlušnosti.
Zvláštní vztah Izraele s Bohem ho nezbavuje odpovědnosti, ale naopak ho zavazuje žít podle jeho zákonů. Stejný princip platí i pro nás. Jako křesťané jsme povoláni k vyššímu standardu. Naše víra a naše postavení Božích dětí od nás vyžadují, abychom žili způsobem, který odráží Boží svatost a spravedlnost.
Boží spravedlnost je vždy spojena s jeho milosrdenstvím. „Vždyť Panovník Hospodin nebude činit nic, pokud neodhalil své důvěrné sdělení svým otrokům prorokům. Lev zařval, kdo by se nebál, Panovník Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?“ Bůh napravuje svůj lid dříve, než vysloví soud.
Toto poselství je pro nás obzvláště aktuální. V naší společnosti vládne morální úpadek. Ámosovo prorocké slovo připomíná, že být vyvolen Bohem je výsada, která s sebou nese také odpovědnost. Ve svém životě máme ukazovat Boží charakter, prosazovat spravedlnost a reagovat na jeho výzvy k pokání. Naslouchejme Božímu hlasu, a žijme tak, abychom ho ctili.
Jarek Pleva (Děčín)
