Nuž nyní, boháči, plačte, kvílíce nad bídami svými, kteréž přijdou. (Jk 5,1)
Uvedený oddíl Písma je velkým a mocným odsouzením boháčů a neprávem nabytého jmění. Ostře formulované zjištění nepravosti je vyjádřeno několika mohutnými důrazy:
1, Zbohatli jste ze mzdy dělníků, kteří pracovali na vašich polích. Ta zadržená mzda křičí. Hlas ošizených chuďasů pronikl až k sluchu Pána zástupů - spravedlivého soudce. 2. Hýřili jste a zbujněli na úkor druhých. Oni na vás pracovali a vy jste ve svém blahobytu dosáhli jen toho, čeho se dosahuje při krmení dobytka: vykrmili jste svá srdce ku dni porážky. Přitom jste svým nezřízeným životem poškozovali spravedlivého, odsuzovali a vraždili bezmocné. 3. Bůh to viděl a spravedlivě vám odplatí v den svého soudu. Nashromážděné zboží, které ničí mol a rez, bude svědkem i žalobcem proti utiskovatelům a spálí bezbožníky jako oheň.
„Plačte a kvilte,“ volá apoštol a ukazuje na příchod Božího soudu. „Co jest platno člověku, kdyby všecken svět získal, své pak duši uškodil?“ (Mt 16,26) Kdybychom každý den skvostně hodovali a oblékali se v šarlat, ale byli věčně rozděleni s Bohem a se společností svatých, zůstal by i nám jen pláč a kvílení. Pán Ježíš radí: „Pracujte ne o pokrm, který hyne, ale o ten, který zůstává k životu věčnému.“ (J 6,27) Boží člověk hledá poklady nepomíjivé ceny!
Vilém Pospíšil (SŽ 1976)
