Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta. (Oz 8,13)
Při čtení Starého zákona se prakticky všude setkáváme s oběťmi. Nebudu je zde všechny jmenovat a dál je podrobně vysvětlovat. Je však zajímavé se zamyslet nad tím, že i když lidé v minulosti dostali přesný návod k tomu, jakým způsobem za své prohřešky u Boha dosáhnou odpuštění, stejně obětování kleslo na úroveň pouhé mrtvé tradice. Stal se z něj jenom rituál, který se od upřímné lítosti nad vinami a hledání Boží tváře postupně vzdaloval k prázdnému obřadu.
Bůh vidí všude, zná všechno a záměry našeho srdce mu nejsou skryté. Je s podivem, že s tímto vědomím Boží moci jsou stále někteří lidé schopni sklouznout k obřadům bez duchovního rozměru. Je smutné, pokud to, co mělo být obrácením mysli k Bohu a snahou získat odpuštění, sklouzne do pouhých rituálních aktů.
Jsem vděčný Bohu, že díky již vykonané oběti Pána Ježíše Krista nemusíme obětovat cokoliv jiného. Jsem vděčný, že s „pouhou" vírou a upřímnou oddaností můžeme denně čerpat z Boží lásky k nám. Můžeme být i dnes naplňováni Duchem svatým, a pokud jsme usvědčeni z prohřešku, můžeme ho hned, kdekoliv a kdykoliv vyznat.
Věř, že i teď tě náš Pán slyší a pokud upřímně lituješ, má moc skrze oběť Pána Ježíše tvůj hřích odpustit a znovu tě k sobě přijmout. Dejme si pozor, aby naše vyznávání hříchů a přijetí oběti Pána Ježíše Krista nesklouzlo k mrtvé tradici či snad rituálu bez upřímnosti.
Jiří Görg (Litoměřice)
