Onoho dne zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův: Vlas bojovníků v Izraeli volně vlaje, že se dobrovolně sešel lid, dobrořečte Hospodinu! Slyšte, králové, poslouchejte, hodnostáři, já budu pět Hospodinu, já mu budu zpívat, zpívat žalmy Hospodinu, Bohu Izraele. (Sd 5,1-3)
Konec čtvrté kapitoly popisuje vítězství Izraele pod vedením Debóry a Báraka nad Kenaánci. Bůh pokořil kenaánského krále a izraelský národ se po dvaceti letech raduje ze svobody.
V páté kapitole zaznívá Debóřina vítězná píseň. Prorokyně oslavuje mocného Hospodina, dárce vítězství. Debóra si uvědomuje, že to všechno způsobil Hospodin. Jak rozhodnutí bojovníků jít do boje, tak také vítězství. Proto Hospodinu dobrořečí a ve své písni mu děkuje. Raduje se, že lid je volný, že vlas bojovníků v Izraeli zase volně vlaje.
Debora také všechny vyzývá, aby dobrořečili a děkovali Hospodinu – jak králové a hodnostáři, tak i všichni obyvatelé. Mělo by to být ponaučení pro nás pro všechny, abychom nezapomínali být vděčni za Boží milosrdenství, která můžeme prožívat, a nezapomínali děkovat Bohu za vše, co nám dává.
Ferdinand Eliáš (Cheb 1)
