Vyléčím jejich odvrácení, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se odvrátil od Izraele. Budu pro Izrael jako rosa; pokvete jako lilie, zapustí své kořeny jako libanonský cedr. (Oz 14,5-6; ČSP)
Pokaždé, když při pročítám jednotlivé knihy Starého zákona a vidím Boží jednání s lidem Izraele, uvědomuji si, jak je náš Bůh nesmírně trpělivý, plný lásky a milosrdenství. Pokud si ze Starého zákona přečteme pouze krátké úseky, mohli bychom dojít k závěru, že se nám Bůh zdá při různých soudech velmi prudký a krutý. Nicméně když čteme Starý zákon jako celek, žasneme nad tím, kolikrát Hospodin varuje Izrael, než přijde trest. Po Božím pokoření se Izrael opakovaně vrhá do dalších provinění. Bůh však nad nimi stále neláme hůl a jeho milosrdná péče přetrvává, přestože je Boží výchova někdy krušná.
Hospodin je stejný v minulosti i v současnosti. Proto pro každého z nás připravil cestu k usmíření a záchraně v Kristu ještě dříve, než jsme jej začali hledat. Svou lásku nám projevil v době, kdy jsme ještě setrvávali ve svých hříších.
Kniha Ozeáš krásným způsobem shrnuje výše popsané Boží jednání a lásku. Když pozorujeme Ozeáše, jeho život na Boží příkaz tvoří obraz o milosrdenství a odpuštění, které Bůh nabízí každému z nás. Dnešní dva verše potřebujeme chápat v kontextu Božího jednání s Izraelem. Přes všechna opakovaná provinění Izraele vůči Hospodinu a navzdory ignorování mnohých varování a napomenutí skrze proroky, Bůh vyzývá Izrael, aby se k němu navrátil. Bůh namísto trestání zaslibuje odpuštění a svou láskyplnou péči.
Stejná výzva platí pro každého z nás. Když na naší cestě s Bohem klopýtneme, vzdálíme se a selháváme, Bůh je vždy připraven nás znovu přijmout a vyléčit naše odvrácení, pakliže k němu přicházíme s vyznáním našich vin a s prosbou o odpuštění. Nevěř lžím toho Zlého o tom, že už není obnovy z tvého selhání. I kdyby naše hříchy byly rudé jako šarlat, Hospodin je připraven nám odpustit a vyléčit naše odvrácení.
Martin Růžička (Litoměřice)
