I svolali se efrajimští muži a táhli k severu. Vyčítali Jiftáchovi: „Proč jsi táhl do boje proti Amónovcům a nezavolal jsi nás, abychom šli s tebou? Zapálíme ti dům nad hlavou!“ (Sd 12,1)
Závist a zloba… to jsou příznaky, které ohrožují každého jednotlivce. Tyto dva hříchy ničí člověka a všechno, co je kolem něj. Příběh z knihy Soudců ukazuje, jak je nebezpečné těmto pocitům podlehnout. Důvodem, proč se nás tyto pocity zmocňují, je hříšnost. My jsme však poznali Boha jako svého Krále, a on je schopen nás od zloby i závisti osvobodit.
Efrajimští muži přišli k Jiftáchovi se zlobou a byli hnáni závistí. Proč to udělal bez nás? Proč on zvítězil a my jsme tam nebyli? Tento pocit nespokojenosti, závisti a zloby vedl bratry nejen k hádce, ale konflikt se nakonec vyostřil natolik, že vedl k válce a bratrovraždě. Klademe si otázku, proč? Nešlo to vyřešit jinak?
Kniha Soudců říká, že Izrael neměl krále a každý dělal to, co považoval za správné ve svých vlastních očích. Je to pro nás skvělý příklad a poučení. Pokud bude Bůh králem v mém a vašem životě, budeme dělat a říkat, co se mu líbí a co je spravedlivé v Božích očích. Požádejme ho: „Pane, zkontroluj mé srdce, jestli nejsem na nebezpečné cestě.“ To udělal David, protože v jehož životě byl Hospodin králem.
Jestliže se ve vašem životě projeví hněv nebo závist, přiznejte to Bohu. On je král a pomůže vám to zvládnout, aniž byste ublížili sobě nebo druhým.
Stefan Gavrilov (Praha 5 - Vinný kmen)