Lévijci opustili své pastviny i své državy a odešli do Judska a do Jeruzaléma, protože je Jarobeám se svými syny vyloučil, aby nesloužili Hospodinu jako kněží. Sám si ustanovil kněze pro posvátná návrší, pro běsy a pro býčky, které udělal. (2Pa 11,14-15)
Jarobeám, král severního Izraelského království, se odvrátil od Hospodina a zavedl uctívání falešných bohů. Tímto činem nejen porušil první přikázání, ale také se postavil proti tradicím a zbožnosti svých předků. Kněží a levité, kteří byli povoláni sloužit Bohu, se ocitli v situaci, kdy jejich poslání bylo ohroženo. Museli čelit rozhodnutí, zda zůstat a přizpůsobit se novým podmínkám, nebo se vzdát svých domovů a odejít do Judska, aby mohli pokračovat ve své službě. Byli postaveni před nelehké rozhodnutí. Zůstat a přizpůsobit se novému životu nebylo jednoduché, měli zde však svoje domovy, svá pole, své pastviny. Ale jejich poslání, jejich služba a jejich víra pro ně znamenala víc.
Tento příběh nám připomíná, jak důležitá je věrnost Bohu, i kdyby to znamenalo čelit velkým osobním obětem. Kněží a levité si vybrali těžší cestu, opustili své domovy a jistoty, aby zůstali věrni své víře. Jejich čin je příkladem odvahy a odhodlání následovat Boží volání a čelit nejisté budoucnosti, i když to znamenalo jít proti proudu.
V našich životech můžeme čelit podobným situacím. Možná v mnohem menším měřítku, ale v podobném smyslu. Někdy do našich životů přicházejí chvíle, kdy se můžeme rozhodnout jít po té jednodušší cestě, ač víme, že není ta správná. Vyhraje naše pohodlí, nebo naše víra?
Kněží a další zbožní lidé z dnešního příběhu ať nám jsou příkladem, jak si stát za svým přesvědčením a za Božím povoláním. Navzdory všem překážkám a strastem, které s sebou toto rozhodnutí přináší.
Daniel Štverák (Suchdol nad Odrou)
