Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem. (2Pt 3, 14)
Svůj druhý list apoštol Petr začíná slovy: „Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc.“ (2Pt 1, 3) Dále však pokračuje: „Proto také vynaložte všecku snahu…“ (2Pt 1, 5) Tím nám chce říct, že zbožnost je výsledkem Božího daru milosti, ale také naší lidské snahy. Boží milost a lidská snaha je cestou k dosažení pravé zbožnosti. Není pochyb, že Boží milost je pro každého člověka dostačující. Tak k čemu je potřebná moje snaha?
V první kapitole Petr popisuje, jak je ke každé ctnosti zapotřebí něco přidat, abychom v konečném důsledku: „nezůstali v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce…“ (2Pt 1, 8) Poznání a ovoce jsou věcmi, které očekává Hospodin od tebe i mě. „Já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce, aby zůstalo.“ (J 15, 16) To je to, s čím Hospodin očekává každé své dítě, každého svého služebníka ve svém království. Jenomže poznání, plodnost a samotná zbožnost jsou podmíněné jednou jedinou věcí, bázní (strachem a hlubokou úctou) před Hospodinem. Za bázní jde poznání – (Př 2, 5), požehnání – (Ž 128, 1), hojnost – (Ž 34, 10), můžou očekávat vyslyšení modliteb – (Sk 10, 34-35). Tento seznam by mohl pokračovat, ale to není mým cílem. Bázni před Hospodinem se člověk musí učit každý den a usilovně se o ni snažit na modlitbách před Pánem. Říkám „musí“, protože nikdy v Písmu nenajdete bázeň ve formě doporučení, vždy jen ve formě příkazu. Je to proto, že přichází čas, kdy hodně křesťanů bude navenek vypadat zbožně, ale k opravdové zbožnosti nebudou mít duchovní předpoklady: „budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat.“ (2Tm 3, 5) Nebudou mít ani prokazatelné ovoce: „Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit je před poskvrnou světa.“ (Jk1, 27)
Závěr všeho, co jsi slyšel: „Boha se boj a Jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.“ (Kaz 12, 13) Zbožní se opravdu nemusí bát dne Božího soudu, pokud jejich zbožnost je pravá.
Vjačeslav Jelisejev (Teplice)
