Judovi poručil, aby se dotazoval Hospodina Boha svých otců a plnil zákon a přikázání. (2Pa 14,3)
I když Abijáš v době bitvy spoléhal na Boha a zažil nadpřirozené vítězství nad izraelským králem Jeroboámem, nedokázal zbavit Judsko modloslužby a uctívání cizích bohů. Když na trůn nastoupil jeho syn Ása, pochopil, jakých morálních selhání se dopustil jeho otec – to, že Abijáš neodstranil pohanské výšiny a „ašéry“ – kultovní sloupy používané Kanaánci pro uctívání bohyně plodnosti Ašéry – a projevil tím neposlušnost vůči přikázání neuctívat žádné jiné bohy kromě Hospodina a nevytvářet si modly.
Bůh jasně řekl, že kromě něj nemají mít Izraelci žádného jiného boha. Přítomnost výšin a ašér tak byla zjevným porušením Božích přikázání a ukazovala na nedostatečnou víru v jeho dostatečnost.
Ása však věděl, co Bůh očekává od svého vyvoleného lidu – naprostou poslušnost a oddanost jeho zákonům a přikázáním. Proto odstranil cizí oltáře, zbořil výšiny, pokácel posvátné sloupy a ašéry. Očistil zemi od možnosti klást cokoli nad úplnou oddanost jedinému pravému Bohu. Přikázal lidu z Judy hledat Hospodina a dodržovat jeho zákony a přikázání. Svou víru dokázal skutky.
My sami se až tolik nelišíme od krále Abijáše. Nikdy by nás nenapadlo být tak arogantní, abychom Bohu do očí řekli, že není pro nás sám o sobě dostatečný. Ale skutečnost, že naše srdce lpí na modlách tohoto světa – na moci, penězích, majetku, touze po přijetí nebo snaze přizpůsobovat biblická přikázání okolní kultuře – ukazuje, že i v našich srdcích jsou „výšiny“ a „ašéry“, které je třeba zničit. Měli bychom se nechat inspirovat Ásou a odstranit všechny modly, které nám brání v plném uctívání jediného pravého Boha.
EB Mark (Praha – Církev XXI. století)
