„Vím, že Hospodin vám dal tuto zem,“ řekla jim. „Vždyť jsme kvůli vám strachy bez sebe! Všichni obyvatelé země se před vámi třesou! Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vycházeli z Egypta, i co jste provedli oběma emorejským králům v Zajordání, Sichonovi a Ogovi, které jste vyhladili jako proklaté.“ (Joz 2,9-10 B21)
Izraelská armáda stojí před Jerichem. Jeho král se vychloubá, že městské hradby, které nechal vybudovat, jsou nedobytné. Jenže na straně Izraele stojí samotný Bůh. Žádná zlatá socha nebo nějaké smyšlené fluidum, ale živý Bůh, který už mnohokrát dokázal svým věrným, ale i nepřátelům, že si s ním není radno zahrávat.
Ne vždy potřebuje mít člověk vlastní zkušenost, aby se v plné důvěře poddal Bohu. Možná si pomyslíme, že to byl jen obyčejný strach, který vedl prostitutku Rachab, aby se přidala na stranu Izraelitů, i když o izraelském Bohu „jen“ slyšela. Když ve svém domě ukryla dva izraelské zvědy, vsadila všechno na jedinou kartu. Riskovala vlastní život a plně se spolehla na Boha Izraelitů. Nebyl to pro ni „neznámý bůh“, protože slyšela, jak poručil moři, když jeho lid prchal z Egypta a UVĚŘILA, že to není jen nějaká pohádka pro děti, ale skutečnost.
Mnoho dalších obyvatel Jericha včetně samotného krále jistě slyšelo o Božích skutcích, mnoho z nich také mělo z Izraelců strach, ale nikdo z nich se nezachoval jako Rachab. U ní to bylo jiné. Srdce jí prostě řeklo, že tohle je ta správná cesta. Navázala s Bohem spojení formou důvěry. A my dobře víme, že svým rozhodnutím zachránila sebe i celou svou rodinu. A nejen pro pozemský život, ale i pro věčnost… Nehledejme logické důkazy pro svou víru, ale posilujme ji poznáváním Boha a jeho činů.
Iva Hlavsová (Šumperk, Odbor sester)
