I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha. (Lk 13,13)
Zde vidíme výsledek kázání divů Pána Ježíše Krista. Jedni odcházejí se zahanbením a s pohoršením. To byli protivníci Páně; lidé jiného ducha. Skutek lásky a evangelium je pohoršovalo. Pod jeho světlem a vlivem se museli zastydět za své zlé smýšlení. Židé, se honosně zvali syny Abrahamovými. Odvolávají se na něho, aby odůvodnili své nároky na Boha a aby tím posílili i své naděje v jeho pomoc. Ale při tom nedali této ubohé ženě ani tolik práva na pomoc, kolik ho přiřkli němé tváři - zvířatům! Ne nadarmo je Ježíš nazývá pokrytci! Avšak „lid“ a „zástup“ odcházejí s vděčnou radostí nad slavnými divy Kristovy lásky. Proto z úst mnohých zní chvalozpěv, že do lidské bezmoci zasáhla moc, která vytrhuje ze Satanova spoutání! I dnes tato Boží moc mezi námi působí. A k této službě má zvláště sloužiti den Páně se vším, co s sebou přináší. I dnes má Pán Ježíš lid, který se raduje z evangelia, protože nám evangelium otevřelo cestu spásy, cestu k poznání Pána. I dnes jsou však lidé, kteří se horší nade vším, co připomíná jméno Kristovo. Ke kterému zástupu patříš ty, milý čtenáři? Blahoslavený jest kdož se nehorší na mne, řekl Pán (Mt 11,6). Pojďme ke Kristu, ať na nás vloží svou ruku, v níž je moc plného života; vždyť tato ruka čeká, aby nás mohla z mnoho svázání Satanova vyprostit a osvobodit ...!
Jaroslav Nastoupil (SŽ 1966)